start | ansmak 2 ansmak 2 - ovládání skutečného robota přes internet
krátký odkaz - t.zvb.cz/t/jezdit
podčlánky: tagy: funkce robota, virtualita, psychologie
Nová funkce robota je ještě interaktivnější, než předchozí, ale zajímavá je spíše jen z technického hlediska. Robot (tedy jeho fyzická část - tělo) nyní umožňuje, aby ho lidé na dálku ovládali. Ovládání je podobné jako v počítačových hrách. Je možné jezdit dopředu dozadu, otáčet se a s kamerou hýbat nahoru a dolů. Jezdit je možné po mém pokoji tak daleko, jak dovolí dráty. Informace k robotu se dostávají přes im (kecálky) a zpět se odesílají webkamerou na internet, kde je může sledovat každý. Vzhledem k tomu, že na své silné stránce mám přístup na jabber, tak je možné si i otevřít stránku, nalistovat obraz z webkamery (zde a nebo na hlavní stránce dole) a ovládat tak robota jako přes webovou konzoli.
Lidé si tak mohou s robotem "hrát" zase nějakou novou formou. Kdo mně ale zná, může mně vlastně takhle trochu virtuálně navštěvovat. Je to přecijenom pro člověka mnohem zajímavější, než aby mně viděl z jednoho místa statické kamery. Takhle si může popojíždět a rozhlížet se. Zážitek mám takový, že mně takhle navštívila osoba, která jinak se mnou být nemohla. Já jsem si vzal notebook a sedl jsem si s ním pod stůl abychom si byli blíž (protože robot jezdí po podlaze a je docela malý). Byl to zajímavý zážitek. Jen jsem si psali jako obvykle, ale díky robotovi jsme mohli být tak nějak o něco víc spolu. Osoba mne měla v obraze a já zase se díval na robota, který občas udělal nějaký pohyb. Nevím jestli jste měli někdy možnost mluvit přes skype ve chvíli, kdy vy jste měli kameru a druhá strana ne. V tom momentě totiž máte před sebou jednak obrázek toho s kým mluvíte a velde toho váš obraz z kamery, který se hýbe. Automaticky máte tendenci se při tom hovoru dívat na ten svůj obraz. Nemyslím si, že by to bylo z nějakých sobeckých důvodů, že se člověk okukuje jak mu to sluší, ale jde o projev našeho komunikačního systému. Líp se nám mluví na někoho a jsme zvyklí, že ten někdo se hýbe a je živý. Ono je to zajímavé také tím, že člověk by se správně měl dívat přímo do webkamery. Pak je obraz pro druhou stranu nejlepší. Stejně ale to nikdy dlouho nevydržím. Sledovat tu nehybnou kameru jako kdyby to byl živý člověk je vlastně náročné na pozornost (protože neustále odmítáte žádost mozku sledovat nějaké zajímavé podněty - tedy rozhlížet se).
Dnes jsme u videohovorů, ale je otázkou kam to půjde v budoucnu. Máme už kamery, které dokáží sledovat člověka po místnosti, takže může videotelefonovat a přitom se hýbat. Trojrozměrná záznamová zařízení umí přenášet obraz reportéra ze všech stran, takže vypadá jako kdyby stál ve studiu. Přidávám odkaz na rtechnet na článek, kde dole je Kiss Transmission Device, tedy zařízení na přenos francouzských polibků na dálku. Zde ještě odkaz na reportáž v prizmě o robotovi, který jezdí po nemocnici a usnadňuje kontakt doktorů s pacienty.
Přemýšlel jsem také nedávno v souvislosti s tím o telefonování a napadla mně taková technika. Pro někoho (no třeba pro mně) je to velmi stresující záležitost. Vytáčíte číslo a netušíte kdo bude na druhé straně. Nevíte jak se tváří, jakou má náladu. Napadlo mně dnes a tak to nemám ozkoušené, že při telefonování si ale můžete toho člověka představit. Jistěže si nepředstavíte přímo toho člověka co je na druhé straně, ale neutrální postavu můžete. A máte an to právo, protože stejně víc informací nemáte. Prostě si stoupněte a představujte si, že ten komu chcete zavolat stojí přímo před vámi. Dejte si práci s tou představou tak, aby jste ho co nejvíce viděli a pak teprve číslo vytočte a zavolejte. Pokud máte dost vůle, aby jste mozek oblbli, pak se může trik podařit a budete mít nad tímto stresem vyhráno.
zde by se měl zobrazovat obraz z webkamery, pokdu je tato puštěná: (robot se snaží jí zapínat ve chvíli , kdy je o to požádán, ale někdy se mu to nemusí podařit. podotýkám že celá funkce je závislá na propojeních, které třeba někdy potřebuju mít jinak a tak to nemusí fungovat pokaždé, když nejsem doma)
