start | co jsme se naučili
co jsme se naučili - cihla1
krátký odkaz - t.zvb.cz/t/cihla1
podčlánky:

hodnocení článku: 3/5
Rok se sešel s rokem a zase začala akce cihla (akcecihla.cz). No a na akci cihla já, známý jako nočník Tom. Za dlouhých letních večerů je mnoho času na klidné přemýšlení a tak se mi občas stane, že přijde nějaká myšlenka, se kterou jsem spokojen. Myšlenky tam píšu do sešitu co se jmenuje interky a čtou si je další cihelníci. Párkrát mi někdo řekl, že mé noční zápisy bývají zajímavé a tak si říkám, že ty nejlepší si budu přepisovat a dávat na svou silnou stránku (i když dopředu vám nepovím kolikrát se to stane). Tolik k úvodu ohledně následujícího krátkého textu k zamyšlení.
ilustracni obrazek
Šla kolem slečna a usmívala se na mně. I já jsem se usmíval na tu slečnu. Potom přijela tramvaj a slečna odjela tou tramvají. Zároveň s tím odjela tou tramvají i z mého života. A přitom by v mém životě bylo třeba zrovna taky volné jedno sedadlo. Tak, jako v té tramvaji. No a nebo taky ne. To už teď nebudeme vědět, protože čas plyne jenom dopředu.
K čemu to tedy bylo dobré, když teď bude nočník Tom zadumaně sedět na stánku, lámaje si hlavu úsměvem slečny? ? ? ? To je jasné! Pokud by nedopadla situace tak, jak dopadla, nenapsal bych zamyšlený zápis. Nečetli by jste ho. A neovlivnil by váš život. A pak by se vám třeba snadno stalo, že by přijela tramvaj a vy by jste do ní nastoupili, protože by jste si mysleli, že to je to správné, co máte udělat.
Ve škole učili ty co poslouchali, že správné je umět nelitovat svých rozhodnutí, protože pak člověk je šťastný. Jste to vy, kdo tvoří vaše rozhodnutí a děláte to co nejlépe, jak umíte. Nelitujte jich.
Já jsem stál na kolejích, abych zamával slečně, ale slečna už se neohlédla.


Komentáře k článku:
Vaše jméno:
písmeno kvé:
----------